Čas se rozhodnout

Původní název tohoto článku byl „Rozhodování ve hrách (je možné opravdu ovlivnit příběh?). No asi sami vidíte, že z toho by se člověk asi zbláznil dělat k tomu cover fotku a ten odkaz. Jelikož běží stránka na wordpressu (jo samozřejmě si to můžu nastavit, jak chci) ale automaticky by se mi vygeneroval celý název článku a to potěš koště teda. No zpátky k tématu ne? Je tu další týden a já vás tentokrát chci trochu ušetřit dalšího náhledu do mého mozku tak se zaměříme raději zpátky na hry, i když jak tak nad tím přemýšlím, něco o mě se tu taky dozvíte. A upozornění pro ty, kdo nehrál Life Is Strange, bude tady hodně spoilerů.

 

V době, kdy jsem se vrátila k hraní mi bylo myslím asi 19, ale vážně bych kecala. Hrála jsem pár her, které byly nejlépe zadarmo ale i tak dobře hodnocené, nebo když už tak stáli pár korun (tak max 100) jo chudej student, co na to říct. Ale po nějaké době jsem propadla již víše zmíněné hře Life Is Strange. Ti co mě znají, ví, že jakmile vyšel druhý díl, nemluvila jsem o ničem jiném a ti co mě neznají, no připravte se, pár článků o této hře ještě bude. 😀 Tato hra je jak si asi můžete tipnout epizodická a má celkem 5 částí. Každý díl vycházel cca po 2 měsících a věřte mi, že na konci se vždycky stalo něco, co vás donutí přesně za ty dva měsíce sednou k počítači, jakmile díl vyjde, stahovat a okamžitě hrát. Hlavním tahákem této hry byl příběh a to, že se může ve hře rozhodovat. Můžete se rozhodnout, jestli zalijete kytku (fun fact když jí zalijete v obou dílech, jak jsem si naivně myslela, že se teda o ní budu hezky starat, tak umře a vy pokud chcete, jako já mít všechno krásně splněno musíte hrát celý druhý díl znova jen kvůli tomu, abyste jí nezalili 😀 )

Ale zpátky k tématu (umím krásně odbočovat co? :D) No v této hře se můžete rozhodnout, zdali zvednete telefon kamarádce, která vás potřebuje, nebo ho necháte zvonit a budete se věnovat svojí nejlepší kamarádce, se kterou jste se setkali po 5 letech. Vtip je v tom, že pokaždé když se pro nějakou stranu rozhodnete, ta druhá bude naštvaná a to je to kouzlo, téhle hry. Můžete se vždycky pomocí vracení času vrátit zpět a změnit své rozhodnutí, tím však naštvete zase někoho dalšího. Nikdy nebudou všichni spokojení, proto si za svými rozhodnutími opravdu musíte stát a být smíření i s tím, že vám vaše kamarádka za to bude dalších pár hodin nadávat.

 

Je tedy opravdu možné ovlivnit herní příběh? Všechny možnosti už někdo vymyslel a konce v těhle hrách jsou maximálně dva. Hry od Tell Tale (studio, které se zaměřuje na tento typ her), za chvíli vychází Detroid Become Human, který nabídne nesčetně možných rozhodnutí, které povedou k jednomu z mnoha konců, jenže tady je ten problém. Ten konec už někdo napsal, někdo seděl na vývojem a promyslel všechny možné kombinace a všechny možná rozhodnutí, které vy ve hře můžete udělat. Ano vy se sice můžete rozhodnout, zdali přeběhnete přechod na červenou, to způsobí, že holčička o tři bloky dál upustí svojí zmrzlinu, to způsobí, že v jiné zemi minutové zemětřesení. Však to znáte ne motýlí efekt 😀 Ale vždycky to bude něco co už někdo vymyslel. Je to jako skládat puzzle, výsledek bude vždycky stejný, je jedno jak se k němu dostanete a nejdůležitější je z jakého úhlu se pak na konec budete dívat.

 

Je úžasné, že máte volbu, že nenásledujete předem stanovenou linku, po které vás nutí jít. Že můžete být buď za zloducha, nebo za hrdinu, který se snaží o lepší svět, ale nikdy nebude v těhle hrách dobrý konec. Proč? Protože vždycky, vždycky jedna strana prohraje, vždycky zvolíte ve prospěch sebe nebo své milované nebo vyššího dobra nebo zlatou střední cestu. Tenhle článek původně vznikl na popud toho, že lidi se v normálním životě rozhodují strašně rychle, aniž by nad tím delší dobu přemýšleli. Já když hraju tak si klidně vezmu i pauzu jdu si udělat další ošklivej čaj, protože už jsem měla ten den 4 kafe (protože ta hra má několik hodin, ale já to prostě musím dohrát najednou a každé rozhodnutí mi trvá tak 10 minut) a přemýšlím nad tím, co je lepší pro mou fiktivní postavu. Když se rozhoduji sama za sebe, buď nechám rozhodnout někoho jiného, nebo se rozhodnu tak že toho v 40% lituji. Proč si lidí nedokáží vzít čas na důležitá rozhodnutí v dnešní uspěchané době, by občas stálo za to. V klidu si sednout, dát si něco sladkého a zapřemýšlet si. Jestli je to rozhodnutí, které chcete učinit, je opravdu dobré pro vás. Protože i když budete zvažovat všechny možné alternativy, jste to vy, kdo s tím rozhodnutím bude žít, ne ostatní i když se jich to třeba týká. Je to jen na vás. Proto si na mě příště vzpomeňte, zastavte se a přemýšlejte.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *