Jak Let’s Play změnil herní průmysl

Pokud jste hráč 21. století nebo máte alespoň trochu ponětí o tomto druhu zábavy, určitě jste slyšeli pojem Let’s Play. Ale pokud se tady nejde někdo, kdo i tak neměl tušení, pokusím se vám to vysvětlit. Let’s Play je video, kde vidíte celý průběh hry a vidíte reakce a slyšíte komentář toho, kdo danou hru hraje. Nejlépe bych to asi přirovnala ke sledování sportu. Když se koukáte na fotbal, také vidíte, co se děje a slyšíte komentář. Jen tady je to videohra a komentář od někoho, kdo ji skutečně hraje. Pro porozumění tomuto článku, ještě vysvětlím pojem AAA hra a Indie hra. AAA hra je hra od velkého herního studia, v podstatě na jedné hře dělá tak 150 lidí a stojí to strašně peněz. Kdežto indie je od nezávislého studia, ve kterém pracují většinou tak 2 až 10 lidí a i to už je moc. Většina indie her je i od jednoho vývojáře.

Tak základní pojmy máme vysvětlené, tedy vzhůru k tématu. Není to skvělé sedět doma, hrát hry a nechat si za to platit? Sen mnoha, práce jen několika. Jenže druhá strana asi není, tak šťastná. Já třeba koukám většinou na let’s play, protože to miluji, u několika případů chci vědět, jak hra vypadá co se v ní děje a o některých se třeba dozvím, že vlastně existují. Když se zaměříme na druhý důvod, vezměte to z pohledu vývojáře. Hra stojí v obchodu třeba 10 dolarů a největší herní Youtubeři mají  hodně přes 10 milionů odběratelů a jejich průměrné video má zhlédnutí kolem 3 milionů. Takže, když se alespoň polovina z těch lidí dívá na let’s play ze stejného důvodu, ale pak zjistí, že hra je k ničemu a radši si jí nekoupí, herní studio přijde o 15 000 000 dolarů a to už je sakra dost. Samozřejmě tohle jen nadsázka, ale i tak to stojí za zamyšlení.

Let’s play rozhodně pomohl světu indie her. Člověk se dozví, že daná hra existuje, a když se mu líbí, většina jí stáhne, protože je zadarmo nebo dá ten jeden až dva dolary. AAA herní svět utrpěl velkou ránu. V dnešní době všechny velké hry stojí od 1200 korun výše při jejich vydání a některé se vyšplhají až ke 2 tisícům. A to už je pořádná pálka. Když ani nevíte, zda vám to počítač rozchodí (jo koukám se na tebe Rise of Tomb Raider a účet za 25 euro nebo na tebe Batmana od Tell Tale, i když máš grafiku stejnou jako hry z roku 2005).  Proto lidi jako já, chudí studenti si budou opravdu vybírat hru kterou koupí. Samozřejmě že se najdou výjimky, každý hráč má svoji srdcovku, za kterou by dal všechno co má. No mluvím o tobě online verze a sběratelská edice Life Is Strange.

Já jsem třeba byla velký fanoušek stáhnutelných verzí neboli dema. Člověk si hru zkusil, jestli mu sedí tak říkajíc do ruky a hlavně jak už jsme řešili, jestli jí vůbec rozjede. Samozřejmě dneska můžete hru vrátit do několika hodin, když vám jí počítač nespustí anebo do 14 dnů podle zákona ale to už moc odbíháme. Takže teď jsou to pro mě Let’s playe. Kouknu jestli hra má nápad a vůbec za ty peníze stojí. A řeknu vám, že rozhdoně polovina her od velkých studií za to opravdu nestojí, ale to neznamená, že některé indii jsou nějaký výkvět herního průmyslu. Ale tak to je asi se vším. Podobné případy můžeme najít u knih, filmů, muziky apod. 🙂

Tak co si myslíte je let’s play plus nebo mínus pro herní svět?

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *