Jak na depku: Guilty Pleasure písničky

Už několik let bojuji s depresí a těžkou úzkostí, stává se mi někdy i několikrát za den, že mě prostě přepadne depka. Jen tak z ničeho nic. Panické záchvaty se sice staly už naštěstí (klepu si na zuby) něčím vzácným, ale i tak musím být vždycky ready. Stalo se to součástí mě, a tak bych se s vámi ráda podělila o pár tipů, které mě na tyhle záchvaty depky pomůžou ve většině případů. Samozřejmě někdy taky ne. Ale zkusit se to musí.

V prvním tipu se podíváme na písničky, který máme všichni v tajných playlistech.

Když jsem se připravovala na psaní tohoho článku, našla jsem na Spotify a Youtubu pár playlistů a hledala, co vlastně jsou Guilty Pleasure písničky pro ostatní. Sice asi všichni víme, co to znamená, pro mě jsou to písničky, který posloucháte jen sami doma a když vám náhodou začnou hrát v autě, protože jste zapomněli, že ve vašem oblíbeném playlistu jednu z těch písniček máte, nejradši byste se propadli do země.

Já jsem naprostý hudební barbar, jak by moji kamarádi a rodina řekli. Neznám dějiny, noty mi nic neříkají, vážná hudba mi od všech přijde stejná a jediný co poznám je Óda na radost a to jenom proto, že je to hymna EU. Poslouchám těžkej popík a když chci zazářit, tak řeknu, že je to pop-rock a když se už tuplem nechci ztrapnit, tak řeknu, že mi stačí ty odrhovačky v rádiu. Když jsem totiž narazila v těch playlistech na písničky I kissed a girl, Poker Face, Dynamite, Party in the USA (která byla mimochodem ve všech playlistech a to jsem si jich pustila asi 20) nebo třeba stará pecka Tik Tok od Keshy, došlo mi, že je něco špatně. Já tu sedím a říkám si „twl, všechno z tohohle přece poslouchám normálně, to tyhle seznamy dělal nějakej rocker, kterej tajně ujíždí na discu?“ Jinak si to teda nedokážu představit.

Vzdala jsem tedy hledání podle ostatních a vlezla do své vlastní hudební knihovny a věřte mi, že fakt malá není. Jako jo něco sem se jich za svých mladých let nastahovala, ale teď si platím Spotify za těžký prachy, který využívá i celá moje rodina, takže si tu karmu trochu kompenzuju ne? Začala jsem projíždět ty fláky, který jeli před lety na repeat a doplňovala vlastní seznam. High School Musical, One Direction, Nickelback (pořád nechápu, proč to všichni tak nemají rádi), Big Time Rush, starý Jonas Brothers nebo třeba Selena Gomez, prostě playlist, který si pustím když potřebuju něco dělat, nemám náladu na ty rychlokvašky z rádia, který slyšíte za hodinu 3x nebo každou hodinu přesně v ten samý čas. Protože tyhle písničky jste slyšeli už tolikrát, že se v nich za chvíli ztratíte a je to takový jen ten doplněk v pozadí a když potřebujete pauzu od čehokoliv kdykoli se chytnete a zazpíváte si.

Abych tohle nějak zakončila, jen vám povím, že není nic lepšího na světě, když někomu věříte natolik, že mu tenhle seznam pustíte a on neuteče a ani vás nepočastuje takovým tím soucitným výrazem. Třeba si s váma i zazpívá, ale to už bychom chtěli po vesmíru moc. Takže užívejte si svoje písničky a příště, až si je budete pouštět, tak se za to nestyďte a pořádně si to užijte! A můžu jenom říct, že tyhle písničky jsou nejlepší na koncerty v autě, samozřejmě když tam jste sami!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *