Karanténa 2.0 to nejhorší a nejlepší co se nám mohlo stát

Upozornění – tento článek nemusí dávat smysl. So enjoy 😀

Upřímně když karanténa (omezení volného pohybu) říkejte si tomu jak chcete) začínala, brala jsem to pragmaticky. Prostě se s tím smiř a netrap se tím. Očividně je to potřeba. Jenže pak přišel druhý třetí týden co jsem nevytáhla paty z domu, když nepočítám nákup nebo když jdu s košem. Chytla me chřipka a já už se nedostala ani na ten nákup. První dva dny mi bylo fakt strašně a myslela jsem si že budu volat abych šla na do fronty na šťourání do nosu. Jenže horečka odešla tak rychle jak přišla. Chutě jsem bohužel furt cítila, takže ani pátej druh čaje nestačil abych furt nepila to samý. A i pachy jsem cítila, a to když máte horečku, je vám střídavě zima a pak vedro, máte na sobě 5 dek, tak se fakt cítit nechcete. Ale teď už mi začíná být dobře a já začínám mít roupy.

Jenze jediný co můžu dělat je nastavit si budíka pět minut před začátkem první ranní hodiny, dojít si na záchod udělat si kafe, otevřít v posteli MS Teams a předstírat že se mi chce vzdělávat. Chuť něco dělat většinou přichází tak se 3 online hodinou nebo kolem 4 odpoledne podle toho co je dříve 😂. Pak mě čeká práce, kterou mám ano také online. Takže já svůj zadek z postele zvednu maximálně když už mám hodně velkou chuť dělat něco kreativního. A to se stává většinou tak po 3 šálku kávy nebo když najdu nějakou dobrou novou písničku.

Jako pravý miléniál jsem mistr v prokrastinaci. Dokážu se flakat hodiny a hodiny aniž bych udělala něco produktivního. A pak za poslední hodiny či poslední den vykouzlím nejlepší práci jakou jste kdy videli. Nevím jak to mají moji kamarádi, ale z průzkumu který probíhá koukáním na Tiktok nejsem sama. Prostě dejte mi 14 dní na práci a já se budu 10 dní flakat a pak to naboucham za poslední dny a bude to daleko lepší než když to budu 50x předělávat. My to máme prostě v krvi.

Online výuka je zlo, já nevím jak to mají ostatní ale první týden jsem si k tomu hezky sedla ke stolu, měla připravené fixy, papíry, lepící papírky a všechny možný blbosti a když jsem zjistila že nám všechny prezentace dají, tak už jenom to zapnu občas něco řeknu na konci se rozloučím a jdu zase na sociální sítě. Po tomhle a minulém semestru jsem absolutně dutá. Mam pocit ze je to nejhorší a zároveň to nejlepší co se nám mohlo stát. Jako nemusíte se tvářit jakoze vás to zajímá, prostě si nadáváte v klidu doma a MS Teams vám říká „máte vypnutý mikrofon“. Upřímně ani po 6 týdnech tomu pořád nevěřím a tak se snažím hlídat, protože co kdyby náhodou to bylo vypnuté ale ten učitel mě slyšet? 😀 Ještě že naši profesoři nechtějí abychom měli zapnutou kameru, to už bych si musela za a doma uklidit a třeba se taky na ty hodiny prevlect z pyžama. Takhle u toho můžete dělat cokoli jiného. Uklízet, vařit, věšet prádlo, hrát hry, číst si nebo nakupovat online dárky, protože počítám s tím, že krámy se otevřou na posledních 14 dní před vánocemi a já fakt nejsem blázen abych se tam hnala jako milion dalších lidí.

No jsem strašně zvědavá jak dlouho tenhle režim bude trvat. Na jednu jako tak trošku introvert jsem ráda za ten všechen čas co můžu trávit doma v teplákách, ale moje extrovertní část je nerada, protože jsem furt doma a s mamkou si taky už dost lezeme na nervy 😀 Ale to už se nějak podá. 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *